Pastviny - telefon
Pastviny a okolí

Pastviny a okolí

Okolím Pastvinské přehrady

Pastviny

Přehradní nádrž Pastviny, dokončená na sklonku 30. let minulého století v údolí Divoké Orlice, sice patří k našim menším údolním nádržím, je však významným střediskem turistiky a rekreace na prahu prostřední části Orlických hor. Hraje též významnou roli při ochraně podhůří před ničivými povodněmi, kamennou hráz (193 m dlouhou a 43 m vysokou) doprovází také menší hydroelektrárna. Břehy přehradní nádrže jsou v letních měsících využívány ke koupání (mimo jiné v areálu autokempinků U kapličky, Šlechtův palouk, Petrův palouk, Nova, Zátiší i jinde), blízké i vzdálenější okolí pak v každé roční době nabízí řadu příjemných vycházek malebnou podorlickou krajinou.

Zátočinami kolem přehrady

Zátoky Pastviny

Zcela nenáročný okruh s několika odbočkami si můžeme udělat třeba kolem břehů údolní nádrže. Pokud si za výchozí místo zvolíme parkoviště v Pastvinách při silnici spojující města Žamberk a Králíky, pak se zprvu vydáme do Klášterce nad Orlicí, vzdáleného necelé 2 km. Ještě v Pastvinách mineme romantickou zátočinu při vyústění bočního údolí Bublačky, překlenutého železným mostem (se zeleně značenou cestou do 4 km vzdálených Českých Petrovic a pod horu Adam). Tomuto místu se říká Kraví skok – prý proto, že tady kdysi do potoka skočila splašená kráva, aniž by si ublížila a do měsíce porodila zdravé tele… Za osadou Lhotka se kolem už „štíhlého“ horního okraje údolní nádrže přiblížíme ke Klášterci nad Orlicí. Tato obec, nazvaná podle dávno zaniklého kláštera, je branou do střední části Orlických hor a dominuje jí letitý gotický kostel Nejsvětější Trojice.

Žamberk

Žamberk

Město (cca 6000 obyv.) pod Orlickými horami na středním toku Divoké Orlice, prvně zmíněno r. 1332. Městská památková zóna – renesanční zámek (účelově využívaný) s kaplí Nanebevzetí P. Marie, rozsáhlý park. Barokní kostel sv. Václava, židovský hřbitov. Rodný dům MUDr. Ed. Alberta, univ. profesora, zakladatele české chirurgie. Empírová budova někdejšího špitálu, nyní Městské muzeum, pod jehož správou muzea je též Domek Prokopa Diviše v Helvíkovicích. Rozhledna Rozálka na Kapelském vrchu (zde kaple sv. Rozálie z r. 1691).

Za romantikou na Zemskou bránu

Zemská brána

Od Pastvinské přehrady se můžeme vydat i do přilehlých partií Orlických hor. Například z Klášterce nad Orlicí to není daleko (3-5 km) do přírodní rezervace Zemská brána – s jedním z nejromantičtějších zákoutí v CHKO Orlické hory. Proti toku Divoké Orlice nás povede modře značená cesta (provázená trasou naučné stezky), která se za letním dětským táborem noří do temného údolí. V něm postupně mineme několik skalisek, z nichž mohutností vyniká Ledříčkova skála s temnou jeskynní skrýší někdejšího „nepolapitelného“ loupežníka Ledříčka, lidovými zkazkami pasovaného na jakéhosi „Jánošíka Orlických hor“. V lesním porostu se skrývá i několik betonových pevnůstek předválečného opevnění státní hranice a za loučkou s dávno zaniklým loveckým zámečkem (Lusthaus) začíná „nejdivočejší“ úsek soutěsky Divoké Orlice. O minulosti těchto míst svědčí i některá pojmenování, jako Pašerácká skála či Pašerácká lávka. Odlehlá soutěska totiž kdysi bývala nejsnadnějším horským hraničním přechodem, kudy se pašovalo zboží (především prý sůl) z tehdejšího Pruska. Od Pašerácké lávky se stezka proplétá kolem strmých rulových skal, lemujících břehy bystřiny. Také řečiště je zde téměř bezezbytku vyplněno zřícenými balvany. V horní části soutěsky při polské státní hranici je řeka překlenuta nedávno rekonstruovaným kamenným mostem se silnicí z Bartošovic k chatě na Čiháku a do Českých Petrovic. Divokou Orlici na Zemské bráně nepřechází jen zmíněná silnice, ale také červeně značená Jiráskova cesta – „orlickohorská hřebenovka“. Západním směrem by nás zavedla (již mimo oblast Orlickoústecka) zvlněnou krajinou Žamberských lesů do ústředních partií Orlických hor, východním směrem po ní dojdeme (po 1 km) k turistické chatě Čihák. Přes České Petrovice a severní temeno vrchu Adam (765 m n. m.) s Kašparovou chatou směřuje tato trasa až do 5 km vzdáleného Mladkova (k vlaku nebo autobusu), vyplňujícího rovněž údolí Orlice, zde však té „druhé“ – Tiché.

Přes Studenské skály na Adam

Studentské skály

Řadu zajímavých a převážně velice poklidných míst však objevíme také v dosahu od spodní části Pastvinské přehrady. Od silničky, sledované na levém údolním svahu modrým značením, odbočíme v temném zákoutí Studenecké zátoky na žlutě značenou cestu, stoupající rozlehlým Studenským lesem. Asi po 1 km odbočíme nad obcí Studené vlevo na červené značení, které nás zavede do vrcholové části kopce Studený (721 m n. m.). Stezka se tu proplétá nad horními okraji rulových útesů Studenských skal, které jsou nejrozsáhlejší skalní skupinou v celých Orlických horách. Vychutnáme si odtud krásný výhled přes záplavu lesů a hluboké údolí Tiché Orlice na pásmo Suchého vrchu s nápadnou rozhlednou a Bukovou horou s bělavými pásy čenkovických sjezdovek. Na východní straně zaujmou výběžky Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku, vidět bývá i daleko do podhůří. Červené značky klesnou ze Studenských skal do Vlčkovic při silnici do Pastvin a Žamberka nebo na opačnou stranu do Mladkova a Králík. Pokud ještě máme dost času i elánu, můžeme z Vlčkovic pokračovat po červeně značené cestě na vrch Adam s nejvyšší kótou (765 m n. m.) střední části Orlických hor, zvané Mladkovská vrchovina. Nejprve přejdeme Kostelní vrch (688 m n. m) s pěkným výhledem na pásmo Suchého vrchu a daleko do podhůří. Vršek Adamu je sice za ostnatým drátem, protože se tu skrývá jeden z objektů předválečného opevnění dosud využívaný armádou, poblíž však mineme řadu dalších zajímavých míst. Patří k nim Kašparova chata, dostupná také ze sedla silnice spojující Mladkov s Českými Petrovicemi a nabízející pěkné výhledy do „hlubin“ Kladské kotliny v Polsku a především na táhlý hřbet Králického Sněžníku. Po červených značkách, sledujících horskou silnici, sejdeme do údolního Mladkova. Ještě v horní části, tedy na severovýchodním temeni Adamu, lze využít turistického hraničního přechodu ke krátkému „odskočení“ na polské území s horskou vískou Kamienczyk, kde si můžeme prohlédnout dřevěný kostel sv. Archanděla Michaela.

Klášterec nad Orlicí

Klášterec nad Orlicí

K zajímavostem Klášterce patří také několik „pamětníků dávných časů“ – chráněných stromů. Přímo u kostela zaujme torzo kdysi statného javoru klenu, „v nejlepších letech“ je naopak Panouškův javor výše v údolí a na protější stráni vyrostla košatá Tománkova lípa. Vedle těchto stromů – velikánů – je pak spíše kuriozitou chráněný hloh obecný, jehož neobvykle rozvětvený keř najdeme vedle křižovatky polních cest nad místní částí Lhotkou. Nejznámější i nejmohutnější památný strom při Pastvinské přehradě však mineme cestou z Klášterce zpět do Pastvin, a to nad pravým svahem údolní nádrže. Při této silničce, od kláštereckého kostela zprvu sledované červeným, posléze zeleným značením, dojdeme po 2 km k majestátné Vejdově lípě. Její výška přes 20 m není sice mimořádná, ale obvodem kmenu 1220 cm patří k nejmohutnějším stromům v Čechách. Kmen lípy je dutý, zastřešený a takto vzniklá „světnička“ kdysi sloužila jako skladiště hospodářského nářadí. K tomuto letitému stromu, jehož stáří je odhadováno na 600 let, se vztahuje několik převážně neveselých pověstí, např. o nebohém pasáčkovi, který zapadl do dutiny stromu. Poněkud humornější je verze vzniku názvu tohoto místa. Někdejší hospodář prý rád chodil do dolní hospody u řeky a při návratu domů prý lamentoval „Kdypak já na ten kopec vejda“ – odtud přezdívka Vejda. Od stavení v sousedství památné lípy cesta klesne k silničnímu mostu přes údolní nádrž, odkud to už není daleko na parkoviště v Pastvinách.

Turistické trasy

  • Letohrad – Čihák

    Letohrad – Šedivec – Nekoř – Údolí – Studenecká zátoka – Pastviny – Lhotka – Klášterec nad Orlicí – Zemská brána – Čihák (celkem 20,2km)

  • Okolo Mladkova přes tvrz Bouda

    Mladkov – Pod Vysokým kamenem – Křižovatka – Bouda – Tvrz Bouda – Rozcestí – Křižovatka – Mladkov (celkem 11,4 km)

  • Okolo Žamberka přes zříceninu Žampach

    Žamberk – Tyršova rozhledna – Vrch Kozinec – Žampach – Zřícenina Žampach – Mlýn v Písečné – Žamberk (celkem 19,7 km)

Cyklotrasy

  • Králíky – Kraví skok

    Králíky – Dolní Orlice – Šanov – Červená Voda – Červená Voda – Horní Boříkovice – Lichkov – Mladkov – Adam – České Petrovice – Kraví skok (celkem 27,5km)

  • Ze Zemské Brány do Žamberku

    Zemská brána – Čihák – České Petrovice – Pod Bučinou – Klášterec nad Orlicí – Kraví skok – Pastviny – Studenský potok – Pastviny – Nekoř – Líšnice – Žamberk (celkem 25,5km)

  • Rokytnice v Orlických horách – Žamberk

    Rokytnice v Orlických horách – Kunvald, kostel – Kunvald, pomník – Kunvald, dolní konec – Žamberk (celkem 12,0km)